Srazily jsme se v pátek na Boleveckém nádraží a odtud jsme vyjely vlakem za dobrodružstvím do Horní Břízy, kde na nás čekala Róza. Sečteno, podtrženo, bylo nás 6 holek - účastnic (Bibi, Eliška, Nelinka, Květuška, Róza a Soňa) a jako vedoucí jsme tam byli já (Any), Lucka a Honza, který se k nám připojil k večeru.
Od vlakové zastávky v Horní bříze jsme se vydaly do klubovny, a abychom si cestu zpříjemnily, zpívaly jsme si písničky. Klubovna byla v krásném stavu, a protože bylo hezky, hned jsme se vrhli do hraní her, což holky zabavilo až do večeře. Po večeři jsme se s chutí pustily do hraní divadla o Koblížkovi, ale protože byly holky hodně rozdováděné, trochu se minuly s úspěchem. Pak jsme vyhlásili soutěž o vlaštovku s nejkrásnějším designem a s nejdelším doletem, do které se holky zabraly natolik, že jsme je skoro nedokázali dostrkat do spacáků. Ve spacácích jsme zopakovaly znalosti na světlušáckou zkoušu, o kterou se budou pokoušet letos na táboře a pak už nám postupně usínaly při pohádce na dobrou noc!
Ráno jsme holky vzbudili 7:30 a za pět minut na to už musely být na rozcvičce. Jakž takž to stihly a po rozcvičce už na ně čekala snídaně. Když jsme po snídani vyrazili na další hru, ve dveřích jsme málem zakopli o kámen, pod kterým byl schovaný dopis od pana Elefanta. Psal v něm, že naším úkolem bude zničit dračí vejce! Zatím sice přesně neví kde je, ale zjistí to a dá nám vědět. No co jsme mohly dělat? Sice jsme každou chvíli chodili kontrolovat, jestli nepřišel další dopis, ale přitom jsme hráli hry a bavili se až do oběda. Po obědě jsme měli polední klid, který holky patřičně využily a udělaly si z nás koníky a lehátka. Také však společně (bez naší pomoci) secvičily krásné divadlo o šípkové princezně. Po poledním klidu jsme šli na procházku do lesa, kde holky postavily domečky pro zvířátka, a zahráli jsme si další hru. Pak jsme se vydali na prolézačky, kde si hráli holky s Honzou, zatímco my jsme nakupovaly večeři.
Když jsme se vrátili, co se nestalo! Přede dveřmi byl zase dopis! Pan Elefant našel vejce, ale přesný popis místa a času nám dodá později.
Znovu jsme zahráli divadlo a už bylo zase o kousek lepší, a když jsme si ho zahrály do třetice, bylo to téměř bezchybné. Protože jsme byli unavení, rychle jsme se navečeřeli a trochu pouklidili (abychom toho zítra neměli tolik), a zalezli do spacáků.
V noci zvonil telefon! Probudili jsme se a zjistili jsme, že venku na nás čeká další dopis! Vejce bylo v lese a za žádných okolností nesmělo přijít na světlo, jinak by vybouchlo. Také jsme se ho mohli dotknout až tehdy, když kolem něj bylo 8 svíček. Vejce jsme našli (bylo velké jako dvě dlaně!!!) a po namáhavém nočním dobrodružství se nám ho podařilo dopravit až do klubovny, kde jsme ho společně spálili v kamnech. Vytekla z něj nějaká tekutina a všichni jsme se shodli, že jsme zahlédli křídlo. Pak jsme se zase vrátili do spacáků a tvrdě usnuly.
Ráno jsme se nasnídali, uklidili a vlakem odjeli zpět do Plzně. Pěšky jsme došli na mši, kde si nás rozebrali rodiče. Výprava se moc povedla a musíme pochválit všechny holky za jejich statečnost a poslušnost!!!