Sešli jsme se v sobotu, devatenáctého března v deset hodin na konečné třináctky u Olympie. Přišli Tádík, Kubík, Ondra, Filda a já, Džordž. Přidala se k Nám princezna Helvetika; které ale přátelé říkají Verča; a tak jsme se za čarodějem Wartorem vydali i s princeznou. Šli jsme na Radyni a postupně jsme prohledávali celý kopec, takže jsme nakonec místo dvou kilometrů ušli celých osm. Pocestě jsme stavěli na hry a také protože nna nás čaroděj sesílal kouzla jako bombu, povodeň a nálety. Vše jsme ale přestáli a nakonec jsme došli až na Radyni, kde na nás čaroděj čekal. Nejdřív jsme museli zničit jeho kouzelný pergamen, potom jsme ho museli obrat o jeho štít a následně o jeho kouzelnou moc. Avšak čaroděj nakonec utekl. potom si pro nás přijeli rodiče a odvezli nás domů.
Džordž